Existují lidé, kteří se bílkovinám vyhýbají nebo jich přijímají znepokojivě málo. A z toho pak pramení mnohé zdravotní komplikace nebo únava. K těmto lidem patří bohužel i vytrvalostní sportovci. Nedostatečný příjem bílkovin u nich má několik příčin, může to být nejčastěji zmiňovaný přínos bílkovin (růst svalové hmoty), nebo i nevědomost, kolik bílkovin vlastně sportovec potřebuje. A to množství je relativně veliké, ale zatímco kulturisti nebo jiní siloví sportovci potřebují bílkoviny pro růst svalů, vytrvalostní sportovci potřebují téměř to samé množství bílkovin, ale za účelem ochrany zdraví a aby jim svalová hmota neubývala.
Bílkoviny hrají klíčovou roli ve zdraví a sportovním výkonu. Především z pohledu zdraví jsou bílkoviny pro vytrvalostní sportovce důležitější než v silových sportech. Intenzivní hodinový trénink nebo závod může způsobit vyčerpání až 30 gramů bílkovin (Joe Friel, Tréninková bible pro cyklisty, nakladatelství Mladá Fronta), což nakonec vyústí ve ztrátu svalové hmoty. Protože chybí-li proteiny v potravě, tělo bude rozkládat svalovou tkáň, aby pokrylo oblasti se zvýšenou potřebou.
Mezi běžné problémy osob trpících nedostatkem bílkovin patří například únava, nesoustředěnost, podrážděnost, vypadávání vlasů, ztenčená kůže, lámavost nehtů, snížené libido a neustálá chuť na jídlo. Neuspokojenou potřebu bílkovin se pak snaží kompenzovat sladkými jídly a ovocem, většinou s argumentací, že vydávají hodně energie a že tudíž sladké potřebují.
Proč nesmíme zapomínat na dostatečný příjem bílkovin:
- bílkoviny jsou nezbytné pro růst a obnovu tkání a pro tvorbu neurotransmiterů
- urychlují metabolismus
- dodávají protilátky imunitnímu systému, který tak posilují (při nedostatku bílkovin naopak klesá tvorba protilátek)
- bílkoviny se současně podílejí na činnosti lymfocytů a leukocytů, které zajišťují imunitu na buněčné úrovni
- tělu poskytují nezbytné aminokyseliny
- bílkoviny stimulují produkci hormonu glukagonu, jenž uvolňuje zásoby tělesného tuku, aby se z nich dala získávat energie (tzn., že vyšší příjem bílkovin jednak stimuluje vytváření nových svalů, rovněž tak pomáhá regulovat zásoby tělesného tuku)
- bílkoviny pomáhají s tvorbou nových buněk, které nahrazují ty, které neustále odumírají v každodenním životě (jako kožní či vlasové)
- bílkoviny se podílejí na regulaci tělních tekutin
- důsledkem nízkoproteinového jídelníčku (bohatého zejména na sacharidy) je nadýmání, zadržování vody ve tkáních a přibývání na váze (dle Ann Louise Gittleman, Výživa metabolických typů; Petr Fořt, Sport a správná výživa) Studie amerického Mezinárodního centra pro sportovní výživu porovnávala stravu medailistů z vrcholných akcí se sportovci bez medaile. Odhalila jeden významný rozdíl mezi oběma skupinami – medailisté jedli ve svém jídelníčku více bílkovin (Joe Friel, Tréninková bible pro cyklisty).
V případě vytrvalců produkují bílkoviny a především z nich uvolněné aminokyseliny až 10 % energie potřebné pro náročné tréninky nebo závody (Joe Friel, Tréninková bible pro cyklisty). Doplnění těchto ztrát je pak zásadní pro zotavení a zlepšenou kondici.
Doporučený příjem bílkovin
Kolik bílkovin bychom tedy měli během dne sníst? Vodítkem nám může být tzv. trojpoměr živin, což je procentuálně vyjádřené zastoupení sacharidů, tuků a bílkovin v jídelníčku:
zdroj: Petr Fořt, skripta Poradce pro výživu Nutris, www.nutris.net
Z uvedeného vyplývá, že vytrvalostní sportovec by měl přijímat zhruba 12 % energetického příjmu prostřednictvím bílkovin. Což nám ale moc neřekne. Ke stanovení doporučeného množství v gramech, což už pro nás bude vypovídající, potřebujeme znát ještě denní energetický výdej a tudíž i denní energetický příjem sportovce.
Ve dni bez fyzické aktivity (bez sportování) je denní výdej energie zhruba 2.600 kcal (pro 65 kg sportovce s 8% tělesného tuku). Tento výpočet je součtem bazálního metabolismu sportovce (který je o něco vyšší než bazální metabolismus běžné populace díky většímu objemu svalů), intenzity denní aktivity, psychického stresu, termického efektu a ztrát trávicího procesu (zdroj: kurz Nutris, www.nutris.net). Přičteme-li k tomuto výdeji energie ještě energetickou náročnost sportovní aktivity (např. běh 15 km, 90 minut = cca 1.050 kcal, cyklistika 38 km, 120 minut = 1.050 kcal), dostaneme se zhruba na celkový denní energetický výdej 3.650 kcal. Chceme-li u sportovce dodržet vyrovnanou energetickou bilanci, pak i příjem by měl být ve výši 3.650 kcal.
Z trojpoměru je zřejmé, že vytrvalostní sportovec by měl přijmout 12 % z těchto 3.650 kcal ve formě bílkovin, což je 438 kcal. A jelikož 1 gram bílkovin disponuje 4 kcal energie, pak by měl sportovec během dne přijmout cca 110 gramů bílkovin. Kolik masa nebo vajec bychom museli sníst, abychom během dne přijali tento objem doporučených bílkovin?
Bohužel málokdo je schopen během dne sníst pomocí běžných potravin takto vysoké (ale doporučené) množství bílkovin. Jednak je to opravdu velké množství jídla, které navíc obsahuje často nežádoucí složky (především v podobě tuků, u mléčných výrobků i laktózy), kterým se snažíme vyhýbat. Navíc strávit více než půl kila hovězího každý den je už samo o sobě dost náročné a zatěžující. Pak je asi i logické, že množství přijímaných bílkovin je u vytrvalostních sportovců často i o dost nižší než je toto doporučené množství, k němuž jsme dospěli. Ale tímto konstatováním nic nevyřešíme, jen se vrátíme na začátek, k možným zdravotním problémům spojeným s nedostatkem bílkovin v jídelníčku.
Hledejme možnosti řešení, ne důvody pro neřešení
Proč se ale trápit, když to jde lépe? Abychom dostáli doporučenému příjmu bílkovin, ale současně nemuseli denně spořádat kilogramy potravin, pojďme využít služeb proteinových koktejlů. Ty jsou vyrobeny z přirozených zdrojů bílkovin, ale je v nich minimalizován obsah nežádoucích složek (tuků, laktózy). Současně se jedná o koncentrovanou formu bílkovin, s obsahem cca 25 gramů bílkovin v jedné dávce (tou je 30 g koncentrátu rozpuštěného v 300 ml vody). Vstřebání takového koktejlu není nijak náročné (v porovnání např. se 120 g hovězího), a přitom jeho vypitím přijmete téměř čtvrtinu doporučeného denního příjmu bílkovin. Zařadíte-li jeden koktejl 1-3 hodiny po tréninku a druhý hodinu večer před spaním, doporučený denní příjem bílkovin se bude dodržovat o mnoho snáze.
V Enervitu vnímáme proteinové koncentráty jako nezbytnou součást jídelníčku vytrvalostních sportovců. Pojďme se na ně proto podívat trochu blíže. Můžeme se v nich nejčastěji setkat se čtyřmi různými zdroji bílkovin.
Přirozené zdroje bílkovin v proteinových koktejlech:
- syrovátka
- kasein
- sója
- vaječný bílek
Syrovátka
Zjednodušená ukázka postupu získání syrovátky z mléka:
- z mléka se oddělí suroviny pro výrobu sýra, zbude tzv. tekutá syrovátka
- tekutá syrovátka se poté suší, až zbude jen sušina (sušená syrovátka)
- ze sušené syrovátky (koláčový graf níže) se pak složitými výrobními postupy (většinou ultrafiltrací) získává syrovátkový proteinový koncentrát (WPC), který je očištěn od nežádoucí laktózy (mléčný cukr) a nadbytečného tuku (tzn. výrobce se snaží maximalizovat červenou část a naopak ve WPC minimalizovat zelenou a modrou část)
Přednosti syrovátky:
- velmi dobrá a rychlá stravitelnost a vstřebatelnost (výborné nutriční vlastnosti)
- má tedy nejlepší anabolické účinky
- nejlepší spektrum aminokyselin
- nejvyšší obsah větvených aminokyselin BCAA
- zvyšuje imunitu
Zápory syrovátky:
- nemá antikatabolické účinky, tzn. nebrzdí odbourávání svalové hmoty
- není schopna dodávat svalům potřebné aminokyseliny po dobu několika hodin
Kasein
- stejně jako syrovátková bílkovina se vyrábí z mléka
- francouzská studie z roku 1997 prokázala kvality kaseinu jako nejlepšího zdroje bílkovin pro ochranu svalové hmoty před katabolismem (zvláště v období nočního „hladovění“)
- procesy jeho trávení a vstřebávání probíhají velmi pomalu a tím je zajištěn stálý přísun aminokyselin do svalu
- je vhodný pro zajištění vysoké hladiny aminokyselin pro regeneraci svalů po dobu 5 až 7 hodin (proto má antikatabolické účinky)
- kasein označujeme také jako „pomalý“ protein
- z jeho dvou forem lze určitě doporučit tzv. micelární kasein (obsažen v Enervit Time Release4), který je o mnoho lépe snášen než běžnější kaseinát vápenatý
Vaječný bílek
- obsahuje vyvážené aminokyselinové spektrum
- relativně pomalá rychlost trávení a vstřebávání (viz. graf níže)
- spíše se řadí k „pomalým“ proteinům, má proto rovněž antikatabolické účinky
- vhodná součást proteinů s prodlouženým účinkem (obsažen v Enervit Time Release4)
Sója
- její kvality jsou doceňovány až v posledních letech, proto je zařazována do proteinových produktů
- rostlinné proteiny mají stále menší oblibu než živočišné
- sójové boby obsahují enormních 40% vysoce hodnotných bílkovin s úplným aminokyselinovým spektrem
- potlačuje záněty a bolestivost svalů (díky obsahu isoflavonů)
- pozitivní účinky na prevenci kardiovaskulárních chorob a snižování hladiny cholesterolu
- minimalizuje povýkonový oxidační stres a svalová poškození
- přispívá k potlačení vzniku volných radikálů
- pomáhá snížit hladinu stresového katabolického hormonu kortizol, který je vylučován během sportu
Následující graf vyjadřuje anabolické a antikatabolické účinky jednotlivých druhů bílkovin v závislosti na délce a množství uvolňovaných aminokyselin:
WPI: syrovátkový izolát (whey protein isolate), silné anabolické účinky díky rychlému a vysokému množství uvolněných aminokyselin.
WPC: syrovátkový koncentrát (whey protein concentrate), rovněž rychlé uvolnění aminokyselin, jeho kvalita je však o něco nižší než vysoce kvalitní izoláty
EGG: egg albumin (vaječný bílek), uvolnění aminokyselin z něho je postupné
CASEIN: kasein, který zajišťuje dlouhodobé uvolňování aminokyselin po dobu až 7 hodin (proto má antikatabolické účinky)
Zdroj: ENERVIT (pro Czech Sport Guru)
