Čtrnáctiletá motocyklová závodnice je křehká a vždy dobře naladěná mladá dívka. Nicméně poté, co si nasadí přilbu a odstartuje do závodu, odevzdá na dráze maximum a se svými mužskými protějšky si rozhodně nebere servítky. To je také jeden z důvodů, proč ji v této fázi sezony patří v průběžném hodnocení seriálu Alpe Adria třetí příčka.
Romana Tomášková pochází ze Svaté Kateřiny u Blanska a odkud také vyráží na závody se svým tátou Pavlem Tomáškem, který je zároveň šéfem jejího týmu PaM Racing Servis. Bohužel v současné době není jednoduché shánět potřebné finance nezbytné pro závodění v kvalitních šampionátech. Jedním z možných řešení, jak prorazit mezi světovou elitu, je cesta do juniorského šampionátu Red Bull Rookies Cup, kde se ale každým rokem dostane jen zlomek pozvaných jezdců.
V této chvíli je Romana Tomášková jezdkyní kubatury Moto3 v seriálu Alpe Adria a třetí v průběžném hodnocení. Společně se svým tátou vsadila na kartu Moto3 a jednou by ráda závodila v mistrovství světa, což je dle jejích slov snem každého závodníka. V exkluzivním rozhovoru pro Motorkáře.cz odpovídala na otázky nejen samotná Romana, ale také její táta a šéf týmu v jedné osobě Pavel Tomášek.
Dnes čtrnáctiletá dívka v ryze mužském sportovním odvětví. Proč právě motorky? Kdy jsi vůbec začala se závoděním?
Romana Tomášková: „Jezdit jsem začala v roce 2005 na minibike ještě s malými koly takzvaného ” křoviňáku”. Učila jsem se napřed na parkovišti v areálu autodromu v Brně a tam jsem měla i první pád, když jsem najela do vrat hasičů. Jakmile jsem pochopila co mám dělat, šli jsme jezdit na místní minibikovou dráhu, kde jsem měla spoustu vzorů. Ti mi celkem rychle dávali jistotu, co si můžu s minibikem dovolit a celkem mi to šlo, takže mi táta koupil první závodní motocykl Blata a o rok později jsem jela první závod v Brně.“
Pavel Tomášek: „Romana se mnou jezdila po závodech od tří let , když já dělal mechanika na 125 GP a tak Romaně závodění na dvou kolech připadalo celkem přirozený. Už ve třech letech jezdila na kole a vedla si dobře a tak jsme vyzkoušeli malého minibika. Po pár trénincích jsme ale začali padat skrz malé kola, nevhodné pneumatiky a nízké stupačky. Proto jsme pořídili starší závodní minibike od Blaty a to byl ten moment, kdy Romana začala závodit.“
Vozíš si na závody nějaký talisman nebo máš před startem nějaký svůj rituál, který pravidelně dodržuješ?
Romana Tomášková: „Ne, žádný talisman nemám. Podle mě to nepomáhá a nemá to žádný vliv na můj výsledek.“
Pavel Tomášek: „U Romany jsem zatím nic takového neviděl. Jsem překvapen, jak dokáže být klidná. Má třicet minut do startu, chlapi okolo v kombinézách a Romča v klidu leží, poslouchá hudbu a relaxuje. Nevím po kom to má.“
Závodíš s týmem PaM servis Racing. Můžeš nám svůj tým představit?
Romana Tomášková: „Tak, jak se to dá říct? Jezdí nás hodně … . Zbytek doplní taťka.“(smích)
Pavel Tomášek: „Na závody jezdíme dodávkou a karavanem. Jezdili jsme také busem, ale momentálně potřebuje větší finanční injekci, takže jsme zvolili levnější variantu. Jezdím já, jako otec a mechanik. Tomáš Wiltavský, syn mého dlouholetého kamaráda, jenž se hlavně stará o web a všechny papíry. Dále pak sportovní manažer Marek Jirásek, zástupce sportovní agentury Czech Sport Group, která se stará o zdravotní péči, medializaci a shánění kvalitního a silného partnera. Poté Vladimír Jirůšek, který zajišťuje media a hlavní strůjce toho všeho Otto Hilburger, osobnost, která položila základní kámen a za pomocí Pavla Roháče zakoupili Hondu NSF250R. Touto cestou přeji Ottovi brzké uzdravení v jeho těžké nemoci, aby s námi mohl opět vyjet na závody.“
Startuješ s číslem sedmnáct. Má to nějakou spojitost s Karlem Abrahamem, který s tímto startovním číslem závodí v prestižní královské kubatuře motocyklového mistrovství světa? Máš nějaký svůj vzor nebo cíl, kterého bys chtěla ve světě motocyklů dosáhnout?
Romana Tomášková: „Tak číslo #17 nemá s Karlem Abrahamem nic společného. Navíc jsem ho měla dřív než on. (smích) Můj jezdecký vzor není nikdo jiný než Valentino Rossi.“
Pavel Tomášek: „Číslo #17 máme téměř od úplného začátku. Přihlásili jsme si číslo sedm, ale to nám sebral Nechanický a na závodech jsme doplnili jedničku a od té doby jezdíme sedmnáctku. Doufám, že to tak zůstane. Plně souhlasím s Romčou a “Valem“, všichni ho odsuzovali, ale já věřím, že ještě neskončil a ukáže co v něm ještě je!“
Závodění tě určitě nesmírně baví, ale jsou i třeba takové chvíle, že bys s tím okamžitě skončila? Co tě dokáže při závodění nejvíc naštvat?
Romana Tomášková: „Určitě je to dopisování úkolů do školy, takže když mne něco takového napadá, tak jenom kvůli škole. No zatím mě na závodech nic tak moc nenaštvalo, nevzpomínám si.“
Pavel Tomášek: „Romana je bojovník. Bojujeme pouze se zameškanou školou. Většinou jedeme ve středu na závody, tak ji chybí látka do školy, kterou se následně musí doučit a vše dopsat.“
Od loňského roku jedete s motocyklem Honda NSF-R 250. Bylo těžké získat motocykl pro sezonu 2012? Jak si lze takovou motorku vůbec pořídit?
Romana Tomášková: „Motorku jsem získala od sponzora, takže nemůžu říct, kde se dá pořídit.“
Pavel Tomášek: „Motorku jsme objednali v Autoeleganci v Brně a hlavní organizátor je bývalý závodník Otto Hilburger z Boskovic. Také přispěl Pavel Roháč z Brna.“
Proč padlo rozhodnutí závodit v nové kubatuře Moto3 a nejít třeba do motorky třídy 125ccm?
Romana Tomášková: „To doopravdy nevím. Jen to, že Moto3 je budoucnost a 125 je podle mě už tak trošku jako veteráni.“ (smích)
Pavel Tomášek: „Chtěli jsme jet 125 GP, máme jednu doma, ale už je stará a udělat z ní konkurenceschopný stroj by stálo hodně peněz. Pak byla varianta od AMK Brno do junior teamu, kde jsme byli vybraní jako jedni ze čtyř uchazečů do testovacích jízd, ale bohužel pan Vrba si chtěl z toho udělat soukromý bussines a nejel nikdo. Jeden dobrý nápad pro mládež je pryč a na to konto se koupila Moto3.“
Zvládnout celý závod v sedle těžkého čtvrtlitru nebude jednoduché, jak se na závodění připravuješ po fyzické stránce?
Romana Tomášková: „Tak hodně mi pomáhá si proběhnout trať. Jezdím na kole a skáču na skákadle, jezdím na jednokolce, trénuji rovnováhu a tak dále.“
Pavel Tomášek: „Čtyřtakt je těžká motorka, ale má hodnější nástup. Máme ale nevýhodu v tom, že musíme mít minimální váhu 148 kilogramů a 125 jen 137 kilogramů. Někteří závodníci jsou o pět kilogramů lehčí jako my a mají o deset koní víc. To se potom špatně závodí. Budeme muset dát alespoň kvalitnější pérovaní. Máme jenom standart a v Mostě se na to díval Gabriele Gnani a kroutil hlavou, jak s tímto podvozkem může Romča jezdit. „Dojeďte si do Grobniku a něco s tím musíme udělat,“ řekl, tak uvidíme.“
V roce 2012 jste absolvovali premiérový ročník v šampionátu Alpe Adria. Jak jste byli spokojeni s celkovým šestým místem a vůbec úrovní mistrovství?
Romana Tomášková: „Tuto sezónu jsme brali jako seznamovací. Ani ve snu by mě nenapadlo, že hned v prvních závodech budu druhá.“ (smích)
Pavel Tomášek: „Byla to opravdu seznamovací sezóna. Vše bylo nové, trošku nás také přibrzdili ty dva pády a dva závody jsme vůbec nejeli. Musím to hodnotit kladně, akorát dochází všude peníze, stát nic na mládež nepustí, takže je málo jezdců.“
Letos má Romana na kontě dvaačtyřicet bodů a je průběžně třetí. Do konce sezony šampionátu Alpe Adria zbývají ještě tři podniky. Budete závodit v každém z nich a pokud ano, s jakým cílem odjíždíte do polské Poznani, kde je už tento víkend na programu další závod?
Romana Tomášková: „Tak zrovna do Poznaně nejedeme, jelikož jsme na dovolené. Takže rovnou z dovolené pojedeme do Rijeky na chorvatský Automotodrom Grobnik.“
Pavel Tomášek: „Polsko vynecháme, ale ostatní podniky pojedeme. Pokud samozřejmě budeme zdraví, zvládneme to finančně a vydrží technika. Životnost je pouze dva tisíce kilometrů a to za předpokladu, že budeme mašinu hýčkat.“
Mimo šampionátu Alpe Adria závodíš ještě v nějakém dalším motocyklovém mistrovství? Jakého úspěchu si do této chvíle nejvíc ceníš?
Romana Tomášková: „Ne v žádném jiném šampionátu nezávodím. A jakého úspěchu si nejvíc cením? Asi to, že jsem se loni dostala do úzkého výběru juniorského šampionátu Red Bull Rookies Cupu ve Španělsku.“
Pavel Tomášek: „Vše je jenom o financích. Dělám pro Romču maximum.“
V současné době jsou tématem číslo jedna právě zmiňované finance. Jak si v tomto směru vede tým PaM servis Racing? Lze vůbec počítat s pomocí státu v rámci jeho reprezentace v zahraničí nebo příslušné motocyklové federace?
Romana Tomášková: „Tak v tomto směru se bohužel vůbec neorientuji.“
Pavel Tomášek: „V letošním roce je to zatím moc špatný, finance nejsou nikde a jedeme s nejmenším rozpočtem, co jsme doposud měli. Snad vydržíme, ale bez peněz tenhle sport nejde dělat. Každopádně pro to děláme maximum a spolu s agenturou Czech Sport Group sháníme, kde se jen dá.“
Co plánujete po skončení letošní sezony? Je nějaká šance se dostat do juniorského šampionátu Red Bull Rookies Cup nebo zvolíte cestu do národních šampionátů Itálie, Španělska nebo Německa? Jednoduše, je vašim cílem jednou závodit v mistrovství světa?
Romana Tomášková: „Tak do Red Bull Rookies Cupu jsem byla loni pozvána a myslím, že jsem se dostala do první stovky. To byl můj úspěch a v tomto roce to zkusím určitě zase, pokud mě tam samozřejmě pozvou. Závodit v mistrovství světa je snem každého závodníka.“
Pavel Tomášek: „Budeme rádi, když nás pozvou na výběr Red Bull Rookies Cupu. Jinak máme dobře rozjetou Alpe Adrii, ale nevím zda-li by Romča měla na sériové motorce šanci na Evropu?“
Zdroj: www.motorkari.cz
Text: Petr Czyž
Foto: PaM Racing Servis
Tagy: Romana Tomášková
