Jak začít s cyklistikou hendikepovaných jsme se ptali Tomáše Saláka.
Jaké jsou kategorie v cyklistice a jsou nějaké rozdíly proti cyklistice „zdravých“?
Věkové kategorie se dají nalézt ve sportovně technických směrnicích Českého svazu cyklistiky. Jsou to:
- Mladší žáci a žákyně (10 až 12 let)
- Starší žáci a žákyně (13 až 14 let)
- Kadeti a kadetky (15 až 16 let)
- Junioři a juniorky (17 až 18 let)
- Muži pod 23 let (U23) (19 až 22 let)
- Ženy (19 let až do konce aktivní kariéry)
- Muži elita (23 let až 30 let)
- Muži masters (30 let do konce aktivní kariéry)
U tělesně a spasticky postižených cyklistů/cyklistek existují zdravotní kategorie podle stupně postižení, do nichž sportovce nejprve zařadí národní klasifikátor. Při první účasti na světovém poháru, nebo mistrovství světa, pak sportovce posuzují mezinárodní klasifikátoři, kteří určí klasifikaci závazně a „doživotně.“ U handicapovaných chybí věková kategorie U23. Jak jsem se dozvěděl, je to pro malý počet lidí v daném věkovém rozmezí. U bicyklů jsou to třídy C1 až C5 – čím vyšší číslo, tím menší hendikep. Tricykly potom mají T1 a T2.
Proti „zdravým“ cyklistům mají hendikepovaní podle kategorie omezené délky závodů. Kategorie C1, do které spadám, má maximální délku silničního závodu 60 kilometrů a časovku na 25. Může se to v určitých případech přiměřeně upravit.
Dalším rozdílem je, že Mezinárodní cyklistická unie (UCI) u hendikepovaných povoluje určité úpravy kol tak, aby na nich mohli hendikepovaní závodit.
2. V kolika letech mohu ještě začít, abych se dostal/a na vrcholovou úroveň?
Myslím si, že ideální věk je tak mezi 14-tým a 16- tým rokem. Ale záleží taky na typu a míře postižení. Já začínal v šestnácti, když jsem před tím plaval.
3. Jaké jsou v cyklistice soutěže?
U nás, handicapovaných jsou to MČR, evropské a světové poháry, mistrovství světa a letní paralympijské hry. Soutěže se taky dělí na silní a dráhové.
4. Jak vysoké jsou náklady spojené s cyklistikou?
To nelze obecně říci. Je to individuální. Vím, že na naší úrovni se roční náklady pohybují v řádech statisíců korun, přičemž největší díl spolknou výjezdy na závody. S financováním cyklistiky nám dnes dost výrazně pomáhají i soukromí sponzoři, i když i svaz nám pomáhá, ale pochopitelně nemá neomezené prostředky. Tak třeba mně letošní příspěvky od mých sponzorů pokrývají 24,9% mého rozpočtu na sezónu 2014. Což v praxi znamená, že musím šetřit a nemůžu si dovolit jet na všechny závody, na které bych jet chtěl, soustředění, a tak dále. Musím tedy, spolu se sportovním managementem, rozhodnout, kam můžu jet a kam už ne. Přesto děkuji i za tu čtvrtinu. Vážím si toho.
- Kolik zainvestuji do sportovních pomůcek?
Pokud máš na začátek kolo, na kterém umíš jezdit, bude ti stačit možná tak pořádná helma. Já jsem na začátek dostal dresy od klubu a půjčili mi i starší silniční kolo, ačkoli jsem tehdy měl horské.
- Kolik mě bude stát kurzovné?
Nejsem si jist, jak to mají ostatní kluby v republice, ale třeba v Brně se neplatí žádný členský poplatek. Opravdu nejlepší bude, když se zeptáš přímo v klubu, do kterého se přihlásíš.
5. Kde jsou nejlepší podmínky pro trénování, kde najdu trenéra, vhodný klub k trénování?
V České republice jsou dvě velké organizace, které sdružují handicapované sportovce Česká federace Spastic Handicap, která ve v deseti klubech sdružených v této federaci provozuje sport spasticky handicapovaných občanů, což jsem i já. A pak je tady Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců. Pak je ještě Svaz neslyšících a Svaz intelektově znevýhodněných sportovců.
Nejlépe asi uděláš, když se podíváš na internetové stránky příslušného svazu a najdeš si klub, který je nejblíže tvému bydlišti. Tam už by Ti měli být schopni poradit.
6. Jak často bych měl/a docházet na tréninky?
Cyklistika je sport, který vyžaduje systematickou přípravu a její rozvržení bude nejlépe znát Tvůj trenér. Když jsem začínal pod brněnským trenérem, měli jsme tréninky na dráze jednou, někdy dvakrát týdně. Zbytek týdne jsme každý zvlášť trávili na silnici, s tím, že tam někdy byl jeden volný den.
7. Kdy mohu poprvé na závody?
Až se Tě trenér zeptá a Ty budeš připravený/á a budeš se na to cítit. Já jel svůj první závod po půl roce systematičtějšího tréninku.
8. Jaký je Tvůj trénink, jak probíhá a kdo je Tvůj trenér?
Mým trenérem je reprezentační trenér Luboš Jirka, se kterým jsem začal spolupracovat na začátku roku 2013. Dal mi nabídku, která se neodmítá. Přechod to pro mě nebyl jednoduchý. Dlouho mi trvalo, než jsem si zvykl na jiný způsob tréninku a všechno kolem. Ale už šlapu s ním na jeho straně silnice. Sedí mi jako trenér i jako člověk. Je přísný, ale je s ním legrace. A když budu hodně osobní a upřímný, tak řeknu, že mi do jisté míry nahrazuje i tátu, což zní možná šíleně, ale já to tak cítím.
A co se tréninku týče, ten se liší podle toho, jestli je zima nebo léto a dále podle toho v jaké tréninkové fázi se zrovna nacházím. V zimě je to zimní příprava. Tam chodím taky do posilovny na kondiční trénink, který vede můj kondiční trenér, fyzioterapeut a masér v jedné osobě, Mgr. Peter Milčák, se kterým si také skvěle rozumím. V zimě mi pomáhá, když se řídím denním rozpisem činností, což je kus papíru, na kterém mám naplánovanou každou myslitelnou činnost na minuty, od vstávání, až po spánek. Udržuje mě to v klidu a pomáhá se soustředit a udržovat v životě pořádek a řád. Přes cyklistickou sezónu ale nejde použít doslova, ale dva základní body (budíček a spánek) se snažím dodržovat. Cyklistický trénink se liší podle tréninkové fáze, jak už jsem říkal. Nyní třeba jedu model čtyři jedna, tedy čtyři dny tréninku, jeden den odpočinku. Do toho samozřejmě závody. Trénuji většinou sám a pokud se zřídka stane, že se nedostanu ven, mám trenažér. Když mám volný den, tak si čtu, učím se a věnuju se regeneraci a mentálnímu tréninku. Samozřejmostí je úzká komunikace mezi mnou a trenérem, ale také zbytkem realizačního týmu.
9. Mentální trénink. Co to je?
To, co dneska využívá stále víc sportovců, protože si uvědomují, že tělo a mysl tvoří jeden neoddělitelný celek. A taky je to zábavná a úžasná věc. Hodně mi to osobně pomáhá. Učíte se pracovat s vlastní hlavou ve vztahu ke sportu. Cvičíte pozornost, relaxaci a různé další mentální techniky. Je to samozřejmě složitější, ale hodně zjednodušeně lze říci, že připravujete psychiku na závodění. Já spolupracuji od července 2013 s Katkou Kudláčkovou a je to úžasné! Navíc se metody mentálního tréninku můžete využít i v běžném životě mimo sport, což mi hodně pomáhá například ve škole, ale nejen tam. Je rovněž zajímavé, s čím vším se dá v hlavě pracovat. Věnuju se mu každý den ráno, před cestou do školy devadesát, až sto dvacet minut.
Díky za rozhovor
Czech Sport Guru
