A je to opět tady. Rok se sešel s rokem, další ročník domácí soutěže je již minulostí a veškeré sportovní dění se točí kolem Mistrovství světa v ledním hokeji. Vzhledem k současnosti je snad možno pro jistotu dodat, že se jedná o mužský turnaj, třebaže žádný hokejový fanoušek v tomto směru na pochybách zřejmě nebude. Začal světový šampionát ve sportu, ve kterém se v zemích českých vzácně snoubí popularita s úspěšností. Co by za něco alespoň vzdáleně přibližného dali například takoví kandidáti na europoslance. Zkrátka začalo hokejové šílenství. Celá (média ráda přehánějí) Česká republika (dnes i „Česko“) bude jako vždy bedlivě sledovat, jak si povede česká hokejová reprezentace.
Sledovat začala však již dávno před začátkem turnaje. Sledovala odstoupení starého a jmenování nového trenéra. Posléze sledovala, jak staronový trenér (dnes i „kouč“) sestavuje mužstvo (dnes i „tým“) a jak shání hráče, kde se dá. Telefonoval (dnes i „kontaktoval“), až se z drátů kouřilo, tak vytrvale, dokud nesestavil celé mužstvo. Zde se fanoušci rozcházeli v názorech na nominaci už o něco více než na osobu trenéra. Jedni byli pro, druzí proti, jiným to bylo jedno. Všichni se ale ptali, jednak proč někteří hráči odmítli účast, když reprezentovat svoji vlast na mezinárodním kolbišti je přece věcí cti, a jednak proč tam trenér nedal toho nebo onoho, když už chtěl hrát, protože by byl určitě lepší než ten druhý, a proč tam dal toho nebo onoho, když zrovna hraje tužku (případně je mladý, starý, nezkušený apod.). Veskrze však byly tyto otázky položeny pouze hypoteticky.
Maskot MS 2014
Posléze celá hokejová Česká republika sledovala, kterak se čeští hokejisté na šampionát připravují i jak na něj odlétají. Mohla vidět, jak hráči přilétají domů a přijíždějí na místo srazu, jak začínají trénovat na domácím ledě, mohla se dovědět, jaký je jejich zdravotní stav a mohla slyšet z jejich vlastních úst, jak se cítí a co hodlají učinit pro úspěch, načež zhlédla několik přípravných zápasů. Po těchto zápasech si pochopitelně mnozí fanoušci dali za pravdu ohledně některých nominovaných hráčů. Napětí houstlo. Především a minimálně do dne, kdy trenér uveřejnil celou nominaci, všechny hráče, kteří na mistrovství světa pojedou. A opět ty otázky. Je mužstvo dobře sestavené? Nešlo to lépe? Může uspět? Co pro to udělat? Média české reprezentační mužstvo neopouštěla ani na krok. K podrobným informacím o hráčích přibyly a neustále přibývají rozličné informace, které vytvářejí právě média, pochopitelně hlavně televize. Jedná se zejména o rozmanité údaje statistické. Fanoušek může jen doufat, že právě průměr nebude na světovém turnaji hlavní náplní českých hokejistů.
Dějiště konání Mistrovství světa v ledním hokeji mužů je Minsk. Pokračuje přísun informací nejen důležitých, jako v kolik a s kým bude české mužstvo hrát a že jsou všichni zdravotně v pořádku, ale i těch doplňujících až zbytečných, byť pro sportovního nadšence nepochybně zajímavých. Celý český hokejový svět se například dozvídá informace ze zázemí sportovců, třeba že se několik hodin upravovala brankářská výstroj, nebo jakou a kde mají čeští reprezentanti šatnu, následované podrobným rozborem „jak je poloha šatny důležitá pro výkon hráčů“. Poté se divák může hned několikrát po sobě pokochat pohledem do oné šatny a několikrát uslyšet, kdo kde má místo a proč (opět s rozborem). Otázkou zůstává, jestli se může během přestávky, mimo nekonečného opakování veškerých československých a českých úspěchů ze všech předchozích turnajů, těšit i na záběry z šatny, jak je tomu zvykem v české nejvyšší soutěži. Nic proti tomu. Dámská část hokejového fanoušstva možná podobné momentky ocení, ale pánové (ne, záběry z šatny roztleskávaček určitě nebudou), kdo z vás stojí o pohled na borce žvýkající banány a omotávající si hokejku izolační páskou, na zpocená svalnatá těla či na visící suspenzory? Takže uvidíme. Nebo raději ne?
Turnaj sotva začal. Těžko říci, jak bude pokračovat nejen samotná soutěž, ale i hokejová mediálně-informační předimenzovanost. My všichni ale, a o tom jsem přesvědčen, nad kterými má turnaj o hokejového mistra světa tu moc, že nás nenechává naprosto chladnými a nevšímavými, budeme našim borcům držet pěsti, a to i bez ohledu na to, jsou-li banány v kabině zahnuté doprava, namísto doleva, aby dosáhli toho největšího úspěchu, jakého se dosáhnout dá.
Autor: Josef Sedlák pro Czech Sport Guru
