Biografie
Tenis na vozíku je součást mého života
Jmenuji se Laďka Pořízková ráda sportuji, fotím, hraji na kytaru, miluji děti, své přátele, svého králíka, volnost, svobodu a svůj život. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdybych na svět kolem nekoukala z invalidního vozíku. Roztroušená skleróza mi byla diagnostikována po maturitě. V plném rozletu a v období velkých životních plánů, i když zaskočená, na život jsem nezanevřela, a snažila se ho uchopit v dané situaci co nejefektivněji a nejaktivněji. Jako aktivní sportovec jsem se začala ohlížet samozřejmě tímto směrem. Přesto, že jsem v dětství preferovala spíše sporty kolektivní, tehdy mě na první dobrou zaujal tenis na vozíku.
Cesta, kterou na vozíku životem projíždím je trnitá, plná nesnází a nástrah, testuje moje limity, vůli, trpělivost, na druhé straně mi přináší pocity euforie, radosti z vítězství, překonávání překážek, nových zážitků, přátelství a hlavně poznání, že moje odhodlání a pevná vůle mi pomáhají zvládat všechny nesnáze.
Sport je pro mě důležitou a nezbytnou součástí mé psychické a fyzické pohody, dává mi pocit, že držím život ve svých rukou a mám na světě své místo, ve kterém se cítím dobře. Uvědomuji si, že bez víry v sebe sama a podpory lidí v mém okolí bych nebyla tam, kde jsem.
Po pěti letech na poloprofesionálním úrovni trénování jsem se dostala až na 41.místo na světě. Přes všechny překážky jsem šťastná, že mohu být součástí komunity vrcholových sportovců a tenis hrát na této úrovni.
Díky sportu jsem se naučila nejen pracovat sama na sobě, sama se sebou i s ostatními, ale být nohama na zemi i když jen metaforicky. I přes svůj hendikep mám nezdolatelnou touhu ze sebe vymáčknout, co se dá, jít maximálně za limit, až tam, kam mě nemoc pustí ;-).
Mým cílem je obhájit 1. místo nejlepší české hráčky v tenise na vozíku, dostat se do elitní světové třicítky a otevřít si tak dveře na Paralympiádu 2020 v Tokiu. A snad jako každý tenista mám sen zahrát si alespoň jeden grandslamový turnaj.
S vlastní pokorou a podporou přátel a dobrých lidí věřím, že se mi podaří získat potřebné finance a moje sny se stanou realitou. Já se o jejich splnění rozhodně poperu!
Napsali o mně
Nejlepší česká tenistka mezi vozíčkáři Laďka Pořízková.
Laďku na vozík dostala před 25 lety roztroušená skleróza, kterou jí lékaři diagnostikovali v 18 letech a během pár let ji upoutala na invalidní vozík. Jak sama říká: „Svou nemoc respektuji, ale nepoddávám se jí.“ Sportu se přesto nakonec nehodlala vzdát. Dříve byla aktivní hráčkou házené a ani nemoc jí nezabránila ve sportování pokračovat. Stala se profesionální hráčkou tenisu, který na vozíku hraje posledních 5 let. Laďka své nemoci čelí s obrovskou vnitřní sílou, odhodlaností a vůlí. Nemá to vůbec jednoduché. Možná jste viděli v loňském roce Časosběrný dokument natočený Českou televizí z Laďčina tenisového i soukromého života.
Hamerak 02 2017
Issuu is a digital publishing platform that makes it simple to publish magazines, catalogs, newspapers, books, and more online. Easily share your publications and get them in front of Issuu’s millions of monthly readers. Title: Hamerak 02 2017, Author: HAMR, Name: hamerak_02_2017, Length: undefined pages, Page: 12, Published: 2017-01-31
Život je nevyslovitelně krásný, tvrdí tenistka na vozíčku Ladislava Pořízková
Praha – V osmnácti letech onemocněla roztroušenou sklerózou. Po úspěšně zvládnuté maturitě na střední zdravotnické škole se u ní začaly projevovat takzvané ataky. Chvíli mohla chodit a chvíli nemohla. Tak to šlo dlouhých patnáct let, ve kterých se intervaly mezi ataky neúprosně zkracovaly, až usedla definitivně na invalidní vozík. Přesto se nevzdala.