Zdroj: Golden Dream

Každý z nás je výjimečný, naprosto unikátní a proto každému vyhovuje naprosto odlišný typ motivace. Záleží na každém jednotlivci zvlášť, jakou motivaci si zvolí (na co slyší), jak si uspořádá vlastní priority, a jak rychle dosáhne cíle. Záleží na každém jednotlivci zvlášť, jak rychle si splní své sny. Ne nadarmo se říká, že „každý je strůjcem svého štěstí“. Pouze vy sami rozhodujete o tom, zda budete úspěšní, či nikoliv. Pouze vy sami můžete ovlivnit chod každodenních činností ve svém životě. Vše je jen v hlavě a v tom, jak smýšlíme.

Jste-li vyčerpaní, dopřejte si dovolenou, odpočinek, relax.  Načerpejte nové síly v jiném prostředí a uspořádejte si své životní priority. Nastavte si dosažitelné a reálně splnitelné cíle, najděte si motivaci, a s čistou hlavou se znovu vraťte na vaši cestu, která povede k vaší plné spokojenosti.

- Czech Sport Guru

Příkladem osoby, která se rozhodně nikdy nevzdává je český trialista Vlastislav Kabeláč Čiháček. Ten měl ve finále MČR v trialu defekt, ale i přesto ukázal, jak velkou osobností je. Nemohl se vzdát, když k němu vzhlíží tolik lidí. Nenechal se rozhodit a dojel až do konce, byl inspirací mnoha přítomných lidí.

„Měl jsem menší defekt na prvním skoku sekce 3 ve finále mistrovství ČR. Sekce se kupodivu dala dojet za 0, i přes výskok z rozjezdu bez přední a následující bokovku. Blbý je, že jsem na poslední sekcí 5 píchnul znovu, tentokrát zadní kolo a celkově jsem skončil 3.“, dodal Vlasta Čiháček.

Czech Sport Guru

Jsme vychováváni v prostředí, které rozvíjí náš potenciál již od předškolního věku, nebo je tomu přesný opak? Jistě si vzpomenete na rodiče nebo učitele ve škole,  kteří Vám říkali:

• „Nechoď kolem bazénu, spadneš do něj.“
• „Umyj si ruce, budeš nemocný.“
• „Na tohle nemáš, jsi moc malý.“
• „Nemáš k tomu předpoklady, dělej radši tohle a nebudeš zbytečně zklamaný.„
• „Na světě je spousta lidí, proč zrovna ty bys měl být nejlepší? Najdi si něco jistějšího.“
• „Radši buď opatrný, pokud se ti to nepovede, nebudeš tolik trpět.“

A bla bla bla…

Už víte, proč se pak celý život bojíme, proč máme obavy z nejhoršího a vyhýbáme se některým činnostem? Jednoduše jsme tak vychováni. Aniž bychom něco zkusili, začneme si v hlavě vybarvovat ty nejhorší scény, jak něco by to mohlo dopadnout, kdybychom neuspěli.

Jak je možné, že tak rádi a velice často myslíme negativně? Proč se ke všemu nestavíme pozitivně? Proč naše myšlení nezačíná stylem: To je super, tohle jsem ještě nezkoušel. Tak tohle dokážu, je to výzva. Můžu vyhrát a udělám pro to všechno! Mohu se svým úspěchem pochlubit, dále se zlepšovat a být v tom co dělám nejlepší! Bude výborné až to dokončím, budu zase o krok dále. Prožiji něco nového a můžu na to vzpomínat. Budu se z toho radovat, budu zkušenější, vzdělanější a silnější.

To, že někdo promrhal svůj čas a potenciál, smířil se s průměrem a nedej bože s nejhorším, neznamená, že vy nemůžete být nejlepší! Stačí udělat první krok, který vás dovede k dalším dveřím, které můžete rozrazit, využít všech příležitostí ke svému prospěchu a vydat se dále. Když už to neuděláte kvůli sobě, udělejte to kvůli svým přátelům, rodičům nebo dětem. Mohlo by vám udělat radost, když k vám budou ostatní vzhlížet, mít vás za svůj příklad a budou se snažit být přinejmenším stejně dobří a odhodlaní jako jste právě vy. Za žádanou cenu se nesmíte vzdávat, nikdy nevíte jak to může dopadnout, pokud se seberete a svou činnost dokončíte. Pokud spadnete, ještě to neznamená, že nemůžete vyhrát.

Jasným příkladem odhodlání, pevné vůle a obrovské vnitřní síle je Heather Dorniden. Chtěla na univerzitu, jelikož její rodiče nebyli majetní, musela získat stipendium. Univerzita v Minesotě jedno vypsala, sháněla běžkyně pro svůj sportovní výběr. Jelikož Heather v dětství hrála na zobcovou flétnu, vyhrávala běhy díky většímu dechovému fondu – běhala již na střední škole v Rosemontu.

Heather Dorniden je příkladem osoby, kterou nezlomil počáteční neúspěch. Vstala a vyhrála!

Na univerzitu v Minesotě ji přijali, ale své úspěchy ze střední školy musela obhájit, za to získala stipendium. V roce 2008 se postavila na start halového šampionátu mezi deseti nejlepšími univerzitami Ameriky, který se konal přímo v Minesotě. Něco se ale stalo, minuto po startu bylo jisté, že Heather prohrála svůj závod, kterému přihlíželi její rodiče, kamarádi i učitelé. Ale to se nestalo, zrodilo se něco, co nikdo neočekával. Dívka se zvedla, doběhla svou ztrátu a nakonec závod vyhrála. Později se stala osmkrát univerzitní mistryní Ameriky v bězích na 400, 600 i 800 metrů. Nešlo o trénink, ale o to že se rozhodla nevzdat se – „Není důležité, jestli spadneš. Ale jak rychle se dokážeš zvednout a s jakou energií běžet dál.“

Podívejte se co udělá hlava, když tělo zradí…

Czech Sport Guru

Když jsme se narodili, stáli jsme na startovní čáře všichni stejně, my, úspěch i neúspěch. Ti co pochopili hodnotu svého času a věděli čeho chtějí dosáhnout, poprali se s neúspěchem a společně běží do cíle s úspěchem. Ti ostatní si stěžují na bolest, špatné podmínky, vzdávají se a ztrácí koncentraci. Sen se rozplývá.

Co užitečného děláme pro to, abychom se někam posunuli? Umíme si na to odpovědět, aniž bychom lhali sami sobě a obhajovali svou lenost?

Úspěch na sebe nenechá čekat, čas běží!

Abychom mohli úspěšně dojít do cíle, musíme zdolat nemalé překážky. Ale to ohlédnutí zpět stojí za to!

Czech Sport Guru

Czech Sport Guru

To je nesmysl, nikdo nebyl nikdy k ničemu předurčen, prostě se jen musíme přestat litovat a začněme na sobě tvrdě makat! Buď budeme mít viditelné výsledky a budeme úspěšní, nebo se budeme do konce života vymlouvat. Je to prosté, stačí si vybrat. 

Kdokoliv může být nejlepší. Je třeba si počkat na svůj úspěch. Tedy tvrdě při tom čekání makat!

Hrdina se může stát z každého z nás. Jen je potřeba si v hlavě přehodit pár priorit.

Tělo můžeme ničit, nebo ho postupně zdokonalovat. Proč nevyužívat potenciálu naší síly?

Czech Sport Guru

Motivace je základ, té není nikdy dost! Pohodlně se usaďte a hltejte každé slovo.

Šest tajemství úspěchu Arnolda Schwarzeneggera, která stojí za zamyšlení.

Motivace je opravdu důležitá, ale pouhé sledování inspirativních videí a virtuální život na Facebooku Vás do kondice zaručeně nedostane.

Myslíme to opravdu vážně, udělejte každý den něco pro své zdraví, hezkou postavu a zdravé sebevědomí! Vypněte PC a jděte se aspoň projít na čerstvý vzduch.

Czech Sport Guru

V šesti letech ho přijali do tenisového klubu v jeho rodném městě Leimen. O pět let později byl členem mládežnického výběrového týmu Německého tenisového svazu. Podle hodnocení tenisových funkcionářů ho nečekala žádná velká kariéra. Všechny klasifikační posudky o něm byly vždy negativní, protože neodpovídal normám tenisových funkcionářů.

Nevídaná ctižádost a pracovitost

Beckera právě tyto negativní posudky vyburcovaly k nevídané ctižádosti. Chtěl všem dokázat opak. Ve věku 17 let vyhrál finále nejvýznamnějšího světového turnaje ve Wimbledonu. Stal se tak nejmladším vítězem tohoto grandslamového turnaje v jeho historii.

Extrémní koncentrace, díky níž dosáhl mimořádného úspěchu, vedla k tomu, že před svou první hrou na wimbledonském turnaji pozdravil v šatně svého soupeře jen slovíčkem „Hi“. Nic víc. Před zápasem nikdy se svým soupeřem nepromluvil. Pouze jednou se svým krajanem Michaelem Stichem. Výsledek byl: Becker mluvil,Stich vyhrál.

Jasný cíl a schopnost maximálního soustředění

Fenomenální fotbalový brankář Oliver Kahn si vytyčil jasný cíl. “Chtěl jsem se stát nejlepším brankářem na světě. Byla to obrovská vize. Tehdy neskutečně vzdálená. Super-cíl. Ne nějaký mlhavý, ale velmi konkrétní“. Nakonec se stal tři krát nejlepším brankářem světa. Čtyři krát nejlepším brankářem Evropy. Dva krát německým fotbalistou roku.

Za svou největší zbraň v cestě k úspěchu pokládá vysoký stupeň soustředění. Jak říká: „Můj mozek pracuje na nejvyšším stupni koncentrace. Větší soustředění si už neumím představit. Když stojím na hřišti, udělá to – cvak – a já jsem na 100% tady. Jsem stoprocentně soustředěný. Každá hra je malým posledním zápasem“.

Kahn si vyvinul vlastní metodu jak trénovat schopnost koncentrace. Během zápasu nepřetržitě sledoval míč. Ani na vteřinu z něj nespustil zrak. V každém okamžiku hry. Dokonce i v případě rohového kopu pro jeho mužstvo. Tedy v situaci, kdy je míč nejdále od branky. Nenechal zrak ani na vteřinu sklouznout někam jinam. „Mé oči, moje soustředění zůstali na tom malém bílém bodě“.

Buldočí vytrvalost

Úspěšní sportovci prokazují obzvláště velkou vytrvalost. Každý se však ve své kariéře dostane do bodu, kdy osobní výkony stagnují.

Problém bývá, že mnoho z nich reaguje zvýšením tréninkových dávek a snaží se to „přebít“. Riskují tím nechvalně známé přetrénování. Následkem je poté ještě větší snížení výkonu. Důležité je vyzkoušet nové tréninkové metody a překonat tak tyto fáze stagnace, které nevyhnutelně nastanou.

Schopnost učit se z chyb

Albert Einstein kdysi řekl: „Opakovat stále stejnou činnost a čekat jiné výsledky je určitá forma duševní choroby“. Můžeme říci, že to platí v každé oblasti života. Nejen ve sportu. Proto je důležité: experimentovat a zkoušet nové a nové metody. Dokud ta jedna nezabere a nepřinese žádané výsledky. Předpokladem pro chuť experimentovat je, aby člověk neměl strach z chyb.

Je důležité soustředit se na to, abyste dělali to správné. Ne na to, abyste nedělali to špatné.

Úspěšní lidé nejen sportovci se odlišují od těch, kteří se jen pokoušejí zabránit neúspěchu v tom, že ti první se soustředí na úspěch. Ti druzí se koncentrují na to, aby nedělali nic špatného.

Video inspirace 1: Překážky jsou dobrým učitelem…

Pokud nejste připraveni znovu a znovu experimentovat a dělat chyby, úspěchu nedosáhnete. Garri Kasparovříká, že během 20 let, které strávil na špičce světového šachu, byl vystaven neustále palbě kritiky a chvály.

„Vždycky mě to svádělo k tomu, abych negativní myšlenky prostě ignoroval a poslouchal jen ty pozitivní“. Kasparov však zdůrazňuje, že sebekritika je velmi důležitá. Podle něj ani úspěch není jasnou známkou toho, že člověk udělal všechno správně, ale jen toho, že měl štěstí.

„Úspěch málokdy analyzujeme tak přesně jako neúspěch. Naše vítězství rádi připisujeme naší převaze nad soupeřem místo příznivým okolnostem“.

Filozofie nikdy nekončícího sebezdokonalování

Nespokojenost vedla Arnolda Schwarzeneggera k jeho úspěchům ve sportu, ale i v životě. „Věřím, že to co mě vždycky pohánělo bylo, že jsem se necítil dostatečně dobrý, dost rychlý, dost silný. Že jsem toho hodně nedosáhl. Není nic, co jsem udělal, na čem by se nedalo ještě něco zlepšit“.

Video inspirace 2: Poslechněte si inspirativní řeč, která byla vytvořena z projevu Arnolda Schwarzeneggera na promoci University of Southern California, kam byl pozván, aby převzal čestný titul a promluvil ke studentům…

Schopnost udržovat rovnováhu mezi pracovní disciplínou a relaxací

Velmi důležité je však udržovat rovnováhu mezi pracovní disciplínou a relaxací. Oliver Kahn popisuje svůj život takto: „Byl jsem stroj, motor, který pracoval neustále na nejvyšší obrátky. Úspěch se stává drogou. Stejně jako u opravdové závislosti se člověk stále více izoluje od svého okolí. Vše se točí stále rychleji. Člověk je jako křeček v kole“.

Kahn trpěl syndromem vyhoření: „Vyčerpání a únava se staly trvalým stavem. Stálými průvodci jsou bolesti hlavy, strach, napětí, podrážděnost, pocity viny“.

Když se nedostaví úspěch, přichází frustrace. V poslední fázi se objevují pocity zoufalství a marnosti. Vyčerpání přichází už při menší námaze.

Kahn však svůj syndrom vyhoření překonal a dosáhl další fenomenální úspěchy. Dvakrát se stal nejlepším světovým brankářem, třikrát nejlepším brankářem v Evropě a třikrát nejlepším brankářem Německa.

Boris Becker popisuje, jak byl mnoho let závislý na prášcích na spaní. Jinak nedokázal najít klid. „Roky jsem s tím žil. Ke konci jsem se budil uprostřed noci, protože prášky působily jen tři, čtyři hodiny.

Musel jsem spolknout ještě dvojnásobnou dávku“. Bez prášku na spaní už nezamhouřil oka. Před zápasem musel dávku snížit, nebo se o to alespoň pokusit.

Následkem bylo, že už nemohl spát vůbec. Někdy se ráno probudil a nevěděl, kde se nachází.“Ten tlak, kterému jsem byl vystaven, byl nesnesitelný“ říká Becker.

Video inspirace 3: Cesta skutečného sportovce…

Vrcholový sport s sebou nese svá úskalí, hranice,..

…za které se dá velmi snadno sklouznout. Je nesmírně důležité umět najít rovnováhu mezi snahou o úspěch a časem, kdy je třeba vypnout a dobít baterky.

Zdroj: FitCoach.cz